Záhadná typografie #1 – Písmo [náhledový obrázek]

Záhadná typografie #1 – Písmo

Typografie je obor, který se zabývá textem, jeho sazbou, podobou písma a vhodnosti jeho použití. V dnešní době, kdy spousta autorů vydává své texty sama a elektronickou formou, je dobré, aby věděli něco málo o tom, jak by měl text vypadat. Nestačí ho tam jen „nalít“.

Jako člověku, který si na chleba vydělává grafikou, je mi pojem typografie poměrně dobře známý. Nepovažuji se za nejpovolanějšího odborníka, spíše jsem „zocelen“ praxí. Předpokládám, že čtenář je laik, a tak budu taky k jednotlivým pojmům přistupovat. Snad se experti nebudou čertit a pokud se v mých příspěvcích o typografii objeví nějaké nepřesnosti, budu rád, když mne v diskuzi opraví. Jak jsem zmínil, typografii používám v praxi, ať už jde o sazbu textu v tiskovinách, na webu, nebo nově v elektronických knihách. Ne všude je vhodné dodržovat všechna typografická pravidla a někde to i dost dobře nejde.

Pusťme se do toho.

Písmo

Předně je vhodné odlišovat pojmy písmofont. Je to sice trochu bazírování na detailech, ale tyto pojmy nejsou totožné. Font je pouze elektronickým zpracováním konkrétního písma v konkrétním souborovém formátu a navíc nemusí obsahovat českou diakritiku, ačkoli písmo ji obsahovat může. Naopak font může obsahovat i libovolné znaky, které nelze považovat za písmo. Ale v praxi se pojmy písmo a font stírají a zaměňují.

Základní rozdělení písma

Podle čeho se písmo rozděluje/rozřazuje? Na webu je spousta stránek, kde se dají stáhnout fonty. Některé mají široký výběr, jiné jsou poměrně chudé – česká diakritika nám výběr pochopitelně citelně zužuje. Na drtivě většině z nich najdete následující rozdělení:

  • písmo patkové (serif)
  • písmo bezpatkové (sans serif)
  • písmo skriptové (script) – někdy ho najdete pod názvem ručně psané (handwriting)
  • písmo s fixní šířkou (monospaced)
  • další kategorie jako například obrazovkové (display), nadpisové (headline), ozdobné (curly), různá exotická písma apod.

Písmo patkové

Jak takové písmo vypadá, podle čeho ho můžeme poznat? A co je to vlastně ta patka?

Patky (neboli po anglicku serify) jsou rozšířená (či zalomená) zakončení jednotlivých znaků, typicky nožička u písmene I (velké i), M, T a u všech ostatních písmen abecedy. Nejvíc asi napoví obrázek, kde jsou patky písma Times New Roman (nejběžnější patkové písmo dostupné snad ve všech počítačích – Windows i Linux) vyznačeny červeně.

Patky u Times New RomanDalší příklady patkového písma:
Patková písma

V jakých případech je vhodné použít patkové písmo?

Patky dodávají písmu další detaily, dynamiku a většinou zlepšují čitelnost. Na druhou stranu, pokud je horší kvalita „zobrazovadla“ nebo tisku, je lepší se patkovému písmu vyhnout. Obecně je lepší patkové písmo pro tisk než pro obrazovku (televize, monitor, smartphone). Neplatí to vždy, je to pouze doporučení a samozřejmě záleží na okolnostech. Současné displeje mají již poměrně jemné rozlišení (nejmenší body/pixely už jsou tak drobné, že zvládnou vykreslit všechny detaily), ale například popisky ikonek na telefonech a MP3 přehrávačích jsou pochopitelně vyvedeny písmem bez patek.

Písmo bezpatkové

Odstraňte rozšířené konce u všech znaků a dostanete logicky písmo bezpatkové.

Příklad bezpatkového písma Arial, což je nejběžnější a nejpoužívanější písmo na internetu.

Bezpatkový ArialDalší příklady bezpatkového písma:
Bezpatková písma

Kdy použít písmo bezpatkové?

Kresba takového písma je jednodušší a oči nejsou „brzděny“ těmito detaily. Některé znaky ale bohužel splývají a dají se rozlišit pouze podle kontextu. Typicky jde o malé L – „l“ a velké i – „I“. Podle mě by se bezpatkové písmo v novinách či v knihách používat nemělo, ale najdeme nemálo příkladů tištěného textu vysázeného tímto písmem. V tisku můžeme bezpatkové písmo využít pro nadpisy článků, kapitol případně pro hlavičky a patičky stránek.

Existují i písma polopatková, která mají patky velmi malé nebo jsou přítomny jen u některých znaků a u jiných, kde by mohly být, chybějí. Takovým písmem může být například „Museo“ nebo „Rotis SemiSerif“.
Polopatkova-pisma

Písmo skriptové

Jde o písmo, které má v podstatě ozdobně zakončné znaky a vypadá jako psané rukou. Proto se do skriptového písma častokrát zahrnuje i písmo psané rukou, ačkoli nutně nemusí mít patky. Příklad skriptového písma.
Skriptový Bickham Script
Další příklady skriptového písma.
Skriptová písma

Kdy použít písmo skriptové?

Když například v knize citujete ručně psaný dopis, můžete sáhnout po skriptovém písmu. Nebo na nadpisy kapitol historického románu by se takové písmo dalo použít. Rozhodně ho nepoužívejte na sazbu běžného textu, pokud to nemá nějaký podstatný důvod. Písmo sice na první pohled hezky vypadá, ale o to hůře se čte souvislejší delší text.

Několikrát jsem se také setkal s textem – nadpisem vyvedeným ve skriptovém písmu se všemi písmeny velkými. Nikdy, opakuji nikdy nic nepište skriptovým písmem a velkými písmeny! V typografii budete za amatéra. Ten text potom vypadá téměř nečitelně a popírá podstatu písma. No schválně, zkuste si velkými psacími písmeny, která jste se učili na základní škole, něco napsat. Vypadá to hrozně, že?
Skriptová Velká písmena
Že vám to přijde logické a nikdy byste nic takto nenapsali. No vidíte a přesto to lidi dělají. 🙂

Písmo s fixní šířkou

Jak už napovídá sám název, jde o písmo se všemi znaky se stejnou šířkou, takže se hodně podobá písmu psacího stroje. Každá klapka psacího stroje je stejně široká a po odklepnutí posune papír o stejný kousek. Ale co třeba znaky „i“ a „M“? Nemůžou být přece stejně široké, říkáte si? Odpověď je jednoduchá, do šířky znaku je započítáván i okolní „bílý prostor“. Typickým příkladem je písmo Courier.
Monospaced Courier New
Samozřejmě písmo s fixní šířkou může být písmo patkové, bezpatkové a snad i ručně psané (nepamatuji, že bych takové někdy viděl, ale technicky je to možné). Písmo skriptové s fixní šířkou si dost dobře představit nedokážu, vypadalo by asi docela podivně, když uvážíme, že tahy by měly na sebe navazovat. Další příklady písma s fixní šířkou.
Monospaced písma

V jakých případech lze použít písmo s fixní šířkou?

Pravděpodobně vás nenapadá, kde by se dalo takové písmo využít. Používá při sazbě programovacího kódu, aby byl přehledný a byly jasně vidět pozice všech písmen a znaků. Nic nebrání v tom, použít takové písmo pro nadpisy cyberpunkové nebo sci-fi knížky – prostě počítejte s faktem, že písmo vypadá technicky a stroze. Na delší texty v této podobě zapomeňte, strašně špatně se čtou a oči budou doslova trpět.

Další kategorie

Písma můžeme rozřazovat do nepřeberného množství kategorií podle jejich vzhledu nebo použití. Některá písma s latinskou abecedou mohou připomínat azbuku nebo znaky asijských abeced. Zubaté znaky se zase podobají písmu používaném v informatice v osmdesátých letech a dříve. Několik příkladů.
Exotická písma
Možností je spousta, ale je lepší držet se trochu zpátky a myslet na čitelnost a celkový dojem, který zavisí na více parametrech než jen na tom, zda písmo má nebo nemá patky. Obecně platí, že již zvoleným stylem písma navodíte čtenáři požadovanou náladu a atmosféru. A pokud nevíte jak, je lepší se držet některé osvědčené klasiky.

Ale o dalších parametrech písma a jak s nimi pracovat si povíme něco příště.

2 komentářů u „Záhadná typografie #1 – Písmo“

  1. K mé práci patří sazba textů pro zrakově postižené – zatímco pro normální tisk používám povětšinou písma patková, zvětšené texty tiskneme Arialem (velikost okolo 20) – zatímco patková písma se čtou nejlépe v tištěném textu běžné velikosti, zvětšené texty se lépe čtou, když patky nemají (nebo mi to tak alespoň připadá).

    1. Se sazbou pro zrakově postižené zkušenosti nemám. Je možné, že je to lépe čitelné, protože písmo nemá tolik detailů. Díky za poznámku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ověření proti spamu *

 
Jan Konečný - Holčička v temnotě ztracená

strašidelná fantasy pro děti, co se nebojí, a pro dospělé s fantazií

objednat