Povídka „Balíček“

Jan Konečný

Jsou balíčky, na které člověk čeká netrpělivě. Posedává u dveří a těší se, až zazvoní pošťák, podobně jako se pejsek těší na svého pánečka, až přijde z práce. Očima posunuje ručičky na ciferníku hodin, protože se nemůže dočkat vytouženého objednaného předmětu, ať už jde o sadu hrnců, novou erotickou hračku nebo přípravek k posílení růstu vlasů.

Pak jsou tady balíčky, jež putují na místo určení, aniž by je adresát nutně potřeboval. Ve chvíli, kdy se ocitnou v jeho rukou, nedoprovází převzetí žádné nadšení, výskání ani sportovní výkony, co se skoku do výšky týče. Obvykle jde totiž o objednaný dárek pro tchýni k narozeninám nebo pro babičku od Ježíška; to znamená sadu ručníků, ponožek nebo předplatné časopisu „Svět dechovky“. Když nakonec takový balíček nedorazí včas a nebo se navždy ztratí v černé díře, jakou vlastní každá slušná doručovatelská služba, osobně nás to příliš nemrzí. Vykouzlíme na tváři smutný výraz, pokrčíme rameny a prohodíme pohřebním tónem: „Sorry, babi.“

Existují ale ještě balíčky absolutně bezprizorní. Vynoří se neznámo odkud, na štítku mají naprosto přesnou adresu nic netušícího člověka, který nemá ponětí, že něco objednával a v hrůze předčasně proklíná pomstychtivého souseda. Jako by snad doručená nafukovací panna měla někoho vytrestat. Přitom vám ve skutečnosti může docela plodně vyplnit nezáživné sobotní odpoledne. Prostě… Bezprizorní balíček představuje sázku do loterie.

A takový balíček mi jednoho dne předal pošťák s unavenýma očima. Bylo na první pohled jasné, že ho práce doručovatele nenaplňuje, a proto jsem raději neprotestoval. Vůbec jsem totiž netušil, co se v lepenkové krabici sympatických rozměrů skrývá. Nicméně, zásilka byla uhrazená, jméno souhlasilo; jenom ten pocit, že vím, o co se jedná, mi nějak scházel.

Ale co, řekl jsem si, mám rád dobrodružství. Pojďme zjistit, zda balíček tiká! Netikal a můj anděl strážný si na chvíli oddechl. Pustil jsem se do rozbalování s vervou sobě vlastní.

Poznejte nekonečné štěstí! Hlásal text na přední straně přiloženého letáčku. To hlavní se ovšem skrývalo vespod krabice. Předmět poctivě chránila bublinková folie, která je pro mne sama takovým malým dárkem. Samozřejmě jen v případě pokud není znehodnocená a takzvaně vypraskaná.

Z tmavého neprůhledného sáčku mi vypadly do klína brýle. Měly poměrně moderní design a letáček obsahoval podrobný návod.

Pozorně čtěte před prvním použitím! Neodvážil jsem se neuposlechnout tak důraznou výzvu a pustil se do pozorného čtení.

Pokud chcete být šťastnější – kdo by probůh nechtěl? – noste neustále tyto brýle. Slovo neustále bylo tučné, červené a podtržené. Během nošení nesledujte televizi, internet a nečtěte noviny, jinak hrozí poškození zraku. Při sledování televizních zpráv nebo Facebooku bude poškození zraku trvalé a nevratné.

Text doprovázely názorné obrázky očí a červených šipek, které pod správným úhlem vypadaly, jako by orgán zraku propichovaly, což mne trochu polekalo. Mám své oči rád, koneckonců se jimi koukám na svět a párkrát už mi zachránily život.

Proto jsem se rozhodl neriskovat. Prodal jsem televizi i počítač a novinovým stánkům se vyhýbám už zdaleka a raději okamžitě přecházím na druhou stranu ulice. Nosím brýle už třetí týden a nesundávám je, ani když jdu spát. Na bazénu si mne sice ostatní návštěvníci zvědavě prohlížejí a přihlouple se chichotají, ale já vím svoje.

Jsem šťastnější a ne že ne.

Povídku si můžete stáhnout a přečíst i v těchto formátech

Stáhněte si povídku Balíček ve formátu PDF

 
Jan Konečný - Holčička v temnotě ztracená

strašidelná fantasy pro děti, co se nebojí, a pro dospělé s fantazií

objednat