Malá rekapitulace za rok 2017

Podle toho, kolik příspěvků se mi podařilo na web přidat za loňský rok, by se mohlo zdát, že jsem ho celý strávil v kómatu nebo jsem na nic nesáhl. Není to tak úplně pravda, přece jenom se mi pár věcí povedlo a pokud vás zajímá, o co šlo, tak čtěte dále. A pokud vás to nezajímá, tak proč vůbec čtete tento odstavec?

Zkusím to vzít popořadě, ale mám pocit, že to bude trochu chaotické.

Koncem roku 2016 jsem začal spolupracovat s Computer Media s.r.o. na komiksech Koumáci v akci. Výsledkem této spolupráce jsou zatím dva scénáře. Scénář Alchymistův poklad jsem napsal v lednu a vyšel v komiksu Koumáci v akci 5. Druhý dokončený scénář pravděpodobně vyjde v šestém díle.

Musím říct, že psaní komiksových scénářů jsem si zkusil poprvé a bylo to hodně zajímavé. Bavilo mě vymýšlet náměty, ale mnohem větší výzvou se pak ukázalo, jak příběh prostřednictvím jednotlivých obrázků a dialogů co nejlépe odvyprávět. Občas to nebylo úplně jednoduché, protože místa pro delší texty se nedostávalo. Postavy musely mluvit stručně oproti běžné povídce nebo knize, kde jsem si s délkou dialogů nikdy nemusel dělat starosti. Korektury námětů a připomínky k samotným scénářům, které jsem dostával, byly věcné a smysluplné (naštěstí se to nikdy nedostalo do vyloženě slepé uličky) a myslím si, že díky nim vznikl zajímavější a poutavější příběh. Je fajn spolupracovat s někým, kdo své práci rozumí. Snad si ještě nějaký scénář ke Koumákům napíšu.

Začátkem roku 2017 jsem také dopsal scénář krátkého filmu Reklamace pro mladou a nadějnou režisérku Stasy Stetsiy. Žánrově by se ten příběh dal zařadit asi jako mysteriózní, i když nejlíp uděláte, když se na něj podíváte a posoudíte sami. Zde je ke shlédnutí na YouTube. Byla to moje první filmová scénáristická zkušenost. Je zvláštní pocit, předat někomu sepsaný příběh a pak se podívat na výsledek, který už z logiky věci nemůže odpovídat mé prvotní představě (protože do hlavy mi nikdo nevidí – naštěstí). Všechno totiž záleží na tom, jaké lokace a herce se podaří zajistit a jak bude vypadat finální sestřih. Samozřejmě mě potěšilo, že se scénář líbil a řada lidí na příběhu pracovala a měla zájem na tom, aby vzniklo něco zajímavého. Každopádně spolupráce s režisérkou pokračuje druhým krátkým filmem s názvem Experiment (scénář jsem dokončil v prosinci). Tentokrát jde o psychologický horor s kapkou sci-fi a zrovna v těchto dnech by mělo probíhat natáčení. Těším se a jsem zvědavý, jak to dopadne.

Další spolupráce s osůbkou Stasy Stetsiy je na poli divadla. Koncem loňského léta jsem napsal pro divadelní spolek Divadlo Stay Si scénář ke komedii Strážci zákona. Je to typická ztřeštěná komedie, kde se téměř všechny postavy chovají bláznivě, není v ní nouze o omyly, nedorozumění a neuvěřitelné náhody. Premiéra proběhne v Praze v dubnu 2018 a já jen doufám, že se to lidem bude líbit. Protože by asi nebylo nic trapnějšího, kdyby ty vtipy, kterým jsem se smál, když jsem je psal, nikomu z diváků nepřišly vtipné. Co nevidět se chci pustit do psaní další divadelní hry (také komedie), pak bych chtěl ještě napsat lehce navazující pokračování Strážců zákona a navíc se mi v hlavě uhnízdil nápad na vážnou (nekomediální) divadelní hru. Uvidíme, snad se k tomu dostanu a všechny náměty, které za to budou stát, sepíšu.

Tím ale ještě nekončíme. V loňském roce mi vyšla povídka ve sbírce Struny osudu. Jde o vybrané povídky z druhého ročníku literární soutěže Zpívající věže, kterou pravidelně pořádá Jitka Ládrová. V knihkupectví sbírka ležela jen dvě knihy od Stephena Kinga! Takže plán je jasný, příště to musí být hned vedle něho a potom už bude King jen pode mnou. 🙂 No, zbožné přání. Zpočátku jsem se moc nechtěl pouštět do psaní povídky ze světa, který vymyslel někdo jiný, ale nakonec jsem s výsledkem spokojený. Sice je podoba povídky ve sborníku mírně upravená oproti soutěžní verzi, ale jde jen o kosmetické detaily a je nepatrně kratší.

To ale ještě není úplný konec, protože v loňském roce jsem si vyzkoušel opačnou strany barikády. Ve třetím ročníku literární soutěže Zpívající věže jsem se zhostil role porotce. Téma soutěže znělo „Lovci lidí“ a celkem přišlo 26 soutěžních příspěvků. Snažil jsem se být při hodnocení co nejspravedlivější a nebylo to nic jednoduchého všechny povídky přečíst, napsat k nim slovní hodnocení a rozdělit body. K porotcování jsem se chtěl ještě vrátit v samostatném příspěvku, musím si na to najít čas a poctivě sepsat svoje dojmy, dokud si je ještě dokážu alespoň trochu vybavit.

To je pravděpodobně z těch zásadnějších věcí všechno. Slibuji, že budu letos přispívat na blog pravidelněji, aby to bylo o trochu méně trapné.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
Jan Konečný - Holčička v temnotě ztracená

strašidelná fantasy pro děti, co se nebojí, a pro dospělé s fantazií

objednat